Srdcem

Člověk lpí na tom, co nemá. Srdečně to přeje druhým, přestože je to naše vlastní přání.

Všechno vychází z nás. Jak myslíme a jak se u toho cítíme. Honíme se za štěstím, za penězi, za láskou. Přitom stačí začít zase jen u sebe. Buďme šťastni sami se sebou. Milujme se, takový jací jsme. A pokud se nám náš stav nelíbí, změňme ho. Máme na to. Milujme se, takový jací jsme bez ohledu na to, co si o nás myslí ostatní. Respektujme jejich názor. Ale nemějme názor někoho jiného za bernou minci.

Štěstí i peníze jsou pomíjivé-prchavé. Najděme si takovou činnost, kterou děláme s láskou, nadšením vycházejícím z našeho srdce, se svým přirozeným talentem. Když se Vám o této činnosti začne i zdát… Třeba jen jeden malinký střípek, jak v ní udělat jinak – máte dostatek odvahy dát tuto jednu malinkatou změnu do praxe. K starému se můžete vrátit kdykoliv. Život je o změnách. Nakonec se stanete lovenou zvěří. Stáváte se totiž mistrem v této činnosti. A lidé, kteří vidí hodnotu v tom co děláte Vás vyhledávají.  Věřte si. Věřte v úspěch. Věřte v SVŮJ vlastní úspěch.

A láska? Láska je také pomíjivá. Proč? Lidé dokáží milovat druhé více než sebe. I toto byl a možná ještě je i můj případ. Milujeme je tak moc, až jim sebereme všechnu svobodu. Jsme na ně fixovaní. Milovat nejdříve sebe a začnou nás milovat i lidé kolem nás. Stačí se dotýkat srdcem.

A jediným smyslem života je být šťastný. Přeji Vám hodně odvahy v nalezení svého štěstí.

PS: Už víte, jaká je činnost, která Vás naplňuje? Pokud ne, pomůže Vám článek Steva Pavliny.