Všechno je láska.

Všechno je láska. Všechno je naplnění. Špatné i dobré. Hezké i škaredé. Všechno je láska. A zároveň nic; ničím.

Všechno je energie v pohybu; i energie na místě stojící.

Všechno se (z)rodí i pomine. Rychle či pomaleji. Dříve či později. Ano i ne.

Důvod je (snad) jediný: naplnění.

A vlastně stále je všechno stejné. Beze změny. Všechno se rodí i kolabuje. Možná jen proto, abychom si to my, lidé, uvědomili.

Láska je láska. I smrt je láska. Je to Boží završení života. Jeho naplnění. Možná je o životě každého z nás už rozhodnuto; možná si o něm rozhodujeme sami. A možná vůbec nemáme potuchy, co se tu děje. A možná všechno dohromady. A možná je zbytečné se tím zaobírat. Vždyť na Světě, v životě, je tak …

Publikováno 11. 4. 2014 | Autor: tomasvernercz
Příspěvek byl publikován v rubrice Osobnostní rozvoj. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 Responses to Všechno je láska

Napsat komentář