Tento titulek mi přišel na mysl, když jsem 17.12.2012 cestou na nádraží potkal a zastavil se na chvilku s kamarádkou.
Lidé často mluví a málo si uvědomují, že to, co říkají, utváří jejich život.
Zdá se Vám to jako blbost? Krabatíte čelo?
V pořádku. Čtěte dál ;-).
Na něco myslíte nebo něco řeknete a ono se to stane.
Zvláštní, že?
Nebo někdo něco říká Vám a Vy to skutečně uděláte. Dotyčný/á potom řekne: ,,Já jsem to myslel/a jenom ze srandy?“. Jenže to už naše mysl (podvědomí) nevnímá.
Tak proč to dotyčný/á řekl?
Doslova Vás naprogramoval/a.
,,Řekni, co říci chceš, a mysli to vážně!“, zaznělo ve filmu Dálnice 60
[youtube=http://www.youtube.com/watch?v=bsZRBeHHcyg]
,,Myšlenky utváří věci!“, je řečeno v filmu The Secret (Tajemství).
Přesně tak T. A. Edison vynalezl žárovku. Počalo to myšlenkou 😉
Ať už jen v mysli nebo vyřčenou nahlas. Nahlas vyřčená má ovšem větší váhu.
Dávejme si pozor na to, co říkáme.
A o kom mluvíme. Jakým směrem svá prohlášení vydáváme. ,,Každý soud o někom jiném, který vyneseme, je soudem o nás samotných.“, říká Mark Dzirasa.
Důležité je i to, před jakými lidmi o svých myšlenkách mluvíme.
Jedná-li se o naše vize či sny, ne každý nám rozumí.
Vnímejte člověka, jestli s Vámi rezonuje. A pokud ne, přijměte ho. Zaslouží si Vaši stejnou úctu. Stejně jako člověk, který koresponduje s Vašimi názory i činy.
Dejte člověku prostor, aby se před Vámi projevil/a. Někdy totiž stačí, abyste Vy odpověděli na jednu jeho/její otázku. Následkem je, že dotyčný/a Vás zavalí názory a příklady svých zážitku, které Vás i překvapí.
,,Nesuď, abys nebyl souzen.“, říkal Abraham Lincoln.
Nikdy nevíte, kdo před Vámi přesně stojí.
Váš Tomáš Verner