Lidé se zbytečně bojí selhání. Mnohdy zbytečně. Několik tipů vedoucích ke zdaru
Každý člověk chce svůj život vyplnit hodnotně a prospěšně. Prospěšně pro sebe i pro druhé. Často mu v tom však brání vnitřní brzda, kterou se ne-daří uvolnit. Často tomu pomáhá i okolí.
Každý člověk dělá tak, aby se uživil. Mnohdy jsou jeho výsledky sice úžasné, firma prosperuje, ale často je odměna nedostatečná.
Často si tento stav lidé způsobují, protože:
- si ještě nezačali dostatečně vážit sami sebe,
- dělají práci, ke které mají minimální předpoklady,
- dovolují okolí ovlivnit jejich názory,
- si potřebují ujasnit, jaké jsou jejich reálné životní náklady (běžné měsíční potřeby) a cena jejich snů a vizí (jednorázové investice).
Vezmu to od konce 🙂
4. Každý člověk potřebuje v životě fungovat. Jíst, bydlet (pokud možno pohodlně a v teple), oblékat se, cestovat za prací. Ideálně se ještě rozvíjet a vzdělávat (ve svém volném čase a do této kategorie řadím i sport, přednášky z oblasti zájmů – historie, počítače…).
Od těchto čísel se odvíjí i to, zda Vaše odměna pokrývá Vaše potřeby. Pokud ne, máte na výběr z čtyř možností:
- Najít si práci, která Vám umožní pokrýt své potřeby.
- Zmenšit svoje potřeby/nároky.
- Zadlužit se.
- Utéci do kláštera nebo do jeskyně.
Na druhou stranu – vždycky je něco za něco. Většinou něco obětujeme, abychom něco jiného získali.
3. S jakými lidmi se stýkáte, takovými se stáváte. Moje rada zní: všímejte si, s kým se stýkáte, jak se chová a jak se chováte vy. A porovnejte to se svými vizemi o svém životě a svým niterným přesvědčením – svými hodnotami. Například chcete pomáhat lidem. Místo toho sedíte s kamarády v hospodě a nadáváte na to, jak ne-máte peníze, jídlo je drahé… stěžujete si na bankovní poplatky… a toto všechno formuje Vaši osobnost.
2. Lidé dělají práci, ke které mají minimální předpoklady. Plynule navážu na předchozí odstavec: většina lidí dovolí, aby je jejich okolí zformovalo. A to v jakémkoliv měřítku. Příklad: Můj dědeček se vyučil prodavačem. A miluje auta (dovolím si tvrdit, že auta jsou jeho život). 4 roky prodával v obchodě. Systém – vláda, komunisté (v podstatě na způsobu nebo názvu režimu až tak nezáleží) rozhodli, že většina pracujících půjde do strojní výroby. Dědeček se doučil na učilišti zámečníkem a šel do továrny obráběcích strojů. Pravdou zůstává, že částečně se jeho strojařské geny dostaly až ke mně. Za což jsem mu velmi vděčný. Tak jako láska k autům.
Systém – vláda nás bude vždycky nějakým způsobem formovat. Záleží jen na nás do jaké formy my jim dovolíme nás formovat.
Chci tímto říci, že lidé si sami potřebují všímat jaké informace, podněty a činnosti vyhledávají. Při jaké práci a činnostech ztrácí pojem o čase. To jsou ty činnosti, které je naplňují a chtějí je dělat často. Mnohdy se však systémem a okolím nechají zatlačit jinam. Představte si svou oblíbenou činnost nebo práci.
- Dovedete si představit, že ji i děláte i bez toho, aby Vám za ni lidé platili i přesto, že byste měli nárok na odměnu?
A nebo…
- Dělali byste tuto práci i 1 miliardou korun na účtu (respektive s takovou částkou, která Vám zajistí pokrytí pravidelných i jednorázových plateb?
Doporučuji si tento odstavec přepsat na papír a nebo do wordu, popřemýšlet nad odpověďmi na tyto otázky a upřímně si na ně odpovědět.
1. Teď už upřímně. Baví Vás práce, kterou děláte? Naplňuje Vás a chcete v ní zůstat do konce svého života? Pronesli jste někdy v této současné práci: ,,tady teda rozhodně umřít nechci“. Nebo naopak jste už v práci (i v minulé) pronesli ,,za tuto firmu bych dýchal“? Možná se Vám to stalo při listování pracovními nabídkami, dni otevřených dveří, bannerem na internetu, jež Vás vtáhlo do víru energie, která z toho sršela. Možná máte minimální ,,kvalifikaci“ na pozici, kterou potřebují obsadit. Možná taková práce, kterou chcete dělat ani neexistuje. Opak je však pravdou.
To, že něco nevidíte, ještě neznamená, že to ne-existuje. Člověk dokáže zhmotnit cokoliv si lidská mysl v klidu dokáže představit.
A pokud často sníte o takové pozici v firmě, která ještě ne-existuje a přesto věříte, že může existovat a fungovat, vězte, že ti správní lidé ve správnou dobu Vám přijdou do cesty. Jediné, co k tomu potřebujete, je víra. Víra v tuto myšlenku. Thomasi Alva Edisonovi trvalo 9.000 ne-úspěšných pokusů než sestrojil žárovku, která svítila trvale.
Všechny myšlenky, které dáte na papír (a nebo na svůj blog), jsou pevným základem k jejich realizaci. Je potřeba o těchto myšlenkách mluvit s lidmi, ke kterým máte důvěru a u kterých cítíte, že s nimi o nich můžete mluvit. Mohou být součástí Vaší vysněné společnosti. V horším případě Vás nasměrují na jiného člověka. I za to díky.
Věřte a ve zlomovém okamžiku, který sami pocítíte, JEDNEJTE. JEDNEJTE A VĚŘTE.
Přeji Vám dostatek sil a víry v realizaci života Vašich snů.
Váš Tomáš Verner