Moje zážitky z firewalkingu
Prvního firewalkingu jsem se účastnil na Mark Dzirasa Spiritual Camp 2012 a se mnou dalších asi 80 lidí. Byla to skvělá akce.
Každý byl sám sebou, plně ponořen do víru energie toho co se tam dělo. Průprava spojená s bubnováním a výkladem toho, proč je samotný proces stejně důležitý jako cíl. A že nejde úplně o to přejít přes žhavé uhlí. Může se to zdát až příliš nebezpečné, či nadsazené. Leč i pro obyčejného člověka uskutečnitelné. Proč? Nastává absolutní ticho ve Vás, všechno se ve Vás spojí: srdce+mozek+tělo. A jdete.
http://youtu.be/Doq3HzPiirM
http://youtu.be/RqdB2WO5wFc
A k čemu je to dobré? Pokud máte pocit, že už nemůžete dál. Tady zjistíte sami o sobě, že můžete dokázat všechno na světě. Pokud jste sami se sebou v jednotě spojeni; Vaše hranice jsou Hooooodně vysoko, Váš práh bolesti a snesitelnosti, vnímání.
Jsou to okamžiky přijetí a okamžiky tady a teď. Jste sami sebou. A o to tu jde. A nejen na Firewalkingu. Nýbrž na celém (Mark Dzirasa) Spiritual Camp. Celou akci totiž tvoří každý jeden člověk, který se akce účastní, tu atmosféru, energii, která tam plyne.
Někdy přijde inspirace ,,jen tak“. Inspirace k tomuhle článku mi přišla, když jsem jel jednou (v úterý 11.3.2014) do práce vlakem.
Čas od času je podle mně dobré se jen tak nechat vést, přestat se věnovat řízení. Mohl jsem totiž odklonit myšlení od řízení a všeho toho sledování a reagování na okolní situace a … dovolit inspiraci vstoupit. Jsem moc vděčný za člověka a lidi jako je Mark Dzirasa. Jsou to blázni, někdy to jsou magoři. A já jsem rád, že jsem jim velmi podobný. Tak málo dotčený současnou společností a jejími názory a přesvědčeními. Děkuji Ti, Marku 🙂