Pokud potřebujete na všechno papír, potom budete stále žít život podle jiných.

Různými ,,papíry“, osvědčeními, oceněními říkáte světu, že žijete podle jiných. Jediný koho tím uznáváte, jsou názory druhých, kterým se stále snažíte přizpůsobit.

Snaha pochází z vnějšku.  Z vnější motivace a tudíž uspokojit potřebu druhých, bez ohledu na potřeby vlastní.
Člověk, který koná na základě vlastních přesvědčení, koná. Stačí mu drobné vnější impulzy, nabídky, volání o pomoc. A k tomu nepotřebuje papír.
Jsou stovky kuchařů, číšníků, prodavačů i manažerů, které jejich práce nebaví. Dali se na tuto dráhu, protože jim to někdo poradil nebo protože se jim tato cesta zdála snadná. Prošlapanou cestu je vždy snadnější projít. Většinou však končí na témže místě, kde skončili všichni ostatní. Na druhou stranu je pravda, že všichni tam musíme. Mluvím o smrti. A také je pravda, že záleží, jak tuto cestu a pobyt zde prožijeme.

Každopádně každý může začít tam kde začali všichni. Každý může vyjít tou stejnou cestou. Na druhou stranu má právo se rozhodnout a odbočit z této (už) vyšlapané cesty a jíti si svou cestou. Narozením se totiž stává zcela závislý jen sám na sobě.

Papírem se snažíme dokázat jiným, jak moc nám záleží na tom, co si oni o nás myslí a jak ,,hodnotí“. Hodnocení jiných i sebe sama tou nejrychlejší cestou ke zkáze. Hodnocení je válcem, který válcuje a devalvuje jedinečnou osobnost člověka. Hodnotící se snaží nacpat jedinečného člověka do příslušné tabulky, zákona, či systému.
Naučit se člověk dokáže cokoliv. I ,,pravák“ je schopný se naučit krájet a/nebo psát levou. Vlastně se to ani nepotřebuje učit. Umí to od malička. Jen systém mu nacpal schopnost všechno ovládat a dělat pravou rukou – tedy levou (logickou) hemisférou.

Pokud Vám některé tyto řádky přestaly dávat smysl – logiku, přestaňte zoufat. Pokud jste dočetli až sem, znamená to, že cítíte hodnotu tohoto článku. I přesto, že postrádá logiku. Logika je naučitelná. Na každý životní proces má každý jeden člověk jiný po-cit, použije jiný talent, postup, schopnost, dovednost.

Jediné co zbývá je dovolit si žít život podle sebe.
V každém případě, vše, pro co a jak se rozhodnete, je správně, je v pořádku.
Na každé Vaší cestě Vás bude doprovázet asi 10 % lidí, které jste v životě potkali. Proto si odpusťte výčitky, že s Vámi vaše rodina přestala souhlasit. Na druhou stranu mi přijde smutné, když rodina – nejsilnější (,,sportovní“) tým Vás ne-přijímá takové, jací jste.
Na druhou stranu to chápu-rozumím tomu. Oni totiž systému podlehli a to samé chtějí i od Vás. Každý jeden člověk však má právo na svoje svobodná rozhodnutí. Vždyť je demokracie.

S přáním hodně sil a trpělivosti na Vaší vlastní cestě životem Vám přeje Tomáš Verner