Pozitivně myslící lidé to mají v životě těžké

Na rozdíl od ostatních jsou prostě jiní. Především v myšlení a jednání.
Pozitivně myslící lidé mají a cítí potřebu pravidelně opouštět svou zónu pohodlí.
Pokaždé, když cítí a vidí, že ustrnuli na místě. Jejich obchod se přestal hýbat, v lásce chybí vášeň…
Obyčejní lidé dají na většinové názory, že ,,to je normální“. Hlavně ve vztazích si zvykli, že ,,tak to chodí. Časem se Vám z toho stane stereotyp.“ Obyčejní lidé dají na většinové názory, které jsou jen bezduchým tlacháním. Někdy jsou jen známkou strachu. Hlavně strachu z přijetí ze strany obyčejných lidí. Proto obyčejní lidé tráví život v práci, která je vyčerpává, nebo je naplňuje jen minimálně. Zůstávají ve vztahu, ze kterého už dávno vyprchala láska a porozumění. Ve vztahu, který se už stal jen pojmem.
Ve všem v životě jsme ve vztahu. A každý vztah je potřeba udržovat. Věnovat mu svou energii. Nejlépe od všech zúčastněných stran.

Pozitivně, tedy jinak, myslící lidé dosahují jiných výsledků v životě. Avšak pozitivní myšlení není 100% zárukou samo o sobě. Je potřeba tímto způsobem i jednat.
Lidé často říkají, že ví, co mají dělat. Málokdy to však dělají.

Lidé toho ví tak moc, že tím vznikl nový typ obezity – Informační.

A proč to pozitivně myslící (jinak) myslící lidé mají v životě těžké?
Normální lidé se naučili stěžovat si a závidět jinak myslícím.
Jaký přínos pro Vás má, že mluvíte o někom jiném?
Dotyčnému dáváte svou energii.

Jaký přínos by pro Vás mělo mluvit o svých plánech? O tom, co chcete dělat, co děláte rádi a kým ve skutečnosti jste? A jaký přínos můžete mít pro tento Svět, pro společnost?

Příspěvek byl publikován v rubrice Osobnostní rozvoj. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář