Lidé stále absorbují do sebe více a více informací a podnětů.
Málokdo si však uvědomuje, že i tyto informace jsou energií. Logicky, co jde dovnitř, půjde také ven.
Nyní nabízím otázku: pouštíte ze sebe ven ty informace, které mohou být ku prospěchu Vám i jiným lidem?
Když mluvíte o tom, co Vás trápí, co ,,se děje“ ve světě,
1) mluvíte o sobě samém,
2) dáváte těmto událostem a věcem svou energii.
Můžete navštěvovat tisíce seminářů, číst kupy knih, sledovat stovky pořadů.
Otázkou je, jaký typ pořadů, knih a seminářů sledujete, čtete a navštěvujete. Jsou palivem pro Vaše myšlení. A tvůrcem Vaší reality. Reality, která ,,se děje kolem Vás“. To, čemu věříte, se zhmotňuje, děje se kolem Vás.
Čím více takových podmětů=informací získáváte, získáváte také palivo pro svoje tělo.
Události a ,,problémy“, situace, které Vás tíží, způsobují v těle ložiska tuků, záněty, ne-moci, úrazy a smrt.
Události radostné, příjemné a prospěšné nás utváří silné ve svalech. Budují v nás hbitost, pozornost, lehkost a klid.
Jak se tedy máte vyznat ve svém životě?
Pozorovali jste někdy k čemu v životě tíhnete?
Jaké činnosti děláte? A sledujete, jestli Vás tyto činnosti nabíjí nebo vyčerpávají?
Dělali byste tyto činnosti i bez nárokování si mzdy i přesto, že za to můžete dostat zaplaceno?
Posloucháte a sledujete, jaké pocity Vám dané činnosti a věci způsobují?
Poslední větu pokládám za základní vodítko toho, co danému jednomu člověku skutečně prospívá.
Číst si o tomto můžete dalších 1000 článků.
Co z toho budete mít, dokud zůstanete sedět? Je potřeba pracovat. A dát světu o svojí oblíbené činnosti vědět. Dnešním tahounem informací je internet. Je na čase ho využít. A zároveň je potřeba zjistit, jaký je Váš způsob vyjádření sebe. Skrze text, nahrávky, video, přednášky, prezentace 1:1.
Dělat jen to, co dělat máte. Třeba někomu říci, že jste rádi, že ho máte v životě. Poděkovat rodičům, že Vás přivedli na tento svět a že zvládnete se o sebe postarat.
Být vděčný za to, co se kolem Vás děje. Jsou to jen ukázky toho, co se Vám líbí a co chcete jinak.
Váš Tomáš Verner
Pingback: Pozitivně myslící lidé to mají v životě těžké. | Tomáš Verner