Tak jak se v životě člověka mění chutě, mění se i společenství a lidi v našem životě.
Ne nutně musíme zůstat ve společenství, do kterého jsme přišli. Vždy záleží na tom, jaká společnost lidí s námi aktuálně rezonuje.
S mým příchodem do Herbalife jsem se seznámil a potkal s více než jednou stovkou lidí. Někteří tu už nejsou. Každý a kdykoliv má možnost volby, kterou cestou půjde. Já jsem se od dubna 2012 začal více směrovat na osobní rozvoj a jeho vyučování. V srpnu 2012 mě naprosto pohltili meditace, jóga a koncentrace na aktuální okamžik. To vše prostřednictvím akce zvané Spiritual Camp. I díky této akci jsem si uvědomil, že hodně lidí
i z Herbalife se mnou zůstává v kontaktu. Jsou to i lidé, kteří jsou stejně naladěni na meditace.
Meditace nemusí být jen posed v lotosovém květu, v chrámu vzdáleném 1000km od nejbližší civilizace. Meditovat můžeme třeba u oběda. Stačí zavelet ticho. Zavelet v dobrém. Můžete se tak lépe soustředit, koncentrovat se na jídlo. Já obědvám (pokud jsem doma) ve svém pokoji. Sedím na zemi. Na patách, pod nárty mám sbalenou deku. Oběd na židli. A jím každou část jídla zvlášť. Tedy přílohu, maso, oblohu. Vychutnávám každé jedno sousto. Mám zavřené oči a každé sousto žvýkám až do kašičky. Ulehčuji tak i svému trávení 🙂
Hodněkrát mě při této obědové meditaci napadají myšlenky a články, které následně zde publikuji. Naučil jsem se i vychutnávat si cestu.
Jak se lidem mění společenství skupin lidí v životě, jsem si uvědomil, když jsem začal sloupávat ze svých dveří pivní tácky, které jsem asi před 6 lety tak rád sbíral. Teď je sloupávám, protože pivo a podobné akce už nejsou součástí mé cesty.
I hudební žánr se mi změnil – od Kabátů a IneKafe jsem se aktuálně dopracoval ke klidné hudbě. I za to jsem rád. A jsem rád za cestu, kterou jsem se vydal i za lidi, kteří se mnou tou cestou šli. Jakkoli dlouhá tato cesta byla. Děkuji, děkuji, děkuji.
Ano, přiznávám. Občas si na lidi, věci nebo i hudbu z dřívějška vzpomenu. Nicméně v srdci necítím potřebu s nimi dál nebo znovu zůstat v kontaktu. Opouštím je s láskou a pěknými vzpomínkami. Vzpomínky jsou podle mě
v životě to, co Vám nikdo nevezme.
Každý má volbu jít si svou cestou a má právo si bezpodmínečně dovolit přestat být otrokem.