Lidé! Zamysleli jste se už někdy, za co nejvíce dlužíte sami sobě?

A kdy tento dluh sami sobě splatíte?

Lidé se zbytečně bojí selhání. Mnohdy zbytečně. Několik tipů vedoucích ke zdaru

Každý člověk chce svůj život vyplnit hodnotně a prospěšně. Prospěšně pro sebe i pro druhé. Často mu v tom však brání vnitřní brzda, kterou se ne-daří uvolnit. Často tomu pomáhá i okolí.

Každý člověk dělá tak, aby se uživil. Mnohdy jsou jeho výsledky sice úžasné, firma prosperuje, ale často je odměna nedostatečná.
Často si tento stav lidé způsobují, protože:

1. si ještě nezačali dostatečně vážit sami sebe,
2. dělají práci, ke které mají minimální předpoklady,
3. dovolují okolí ovlivnit jejich názory,
4. si potřebují ujasnit, jaké jsou jejich reálné životní náklady (běžné měsíční potřeby) a cena jejich snů a vizí (jednorázové investice).

Vezmu to od konce 🙂
4. Každý člověk potřebuje v životě fungovat. Jíst, bydlet (pokud možno pohodlně a v teple), oblékat se, cestovat za prací. Ideálně se ještě rozvíjet a vzdělávat (ve svém volném čase a do této kategorie řadím i sport, přednášky z oblasti zájmů – historie, počítače…).
Od těchto čísel se odvíjí i to, zda Vaše odměna pokrývá Vaše potřeby. Pokud ne, máte na výběr z čtyř možností:

1. Najít si práci, která Vám umožní pokrýt své potřeby.
2. Zmenšit svoje potřeby/nároky.
3. Zadlužit se.
4. Utéci do kláštera nebo do jeskyně.

Na druhou stranu – vždycky je něco za něco. Většinou něco obětujeme, abychom něco jiného získali.

3. S jakými lidmi se stýkáte, takovými se stáváte. Moje rada zní: všímejte si, s kým se stýkáte, jak se chová a jak se chováte vy. A porovnejte to se svými vizemi o svém životě a svým niterným přesvědčením – svými hodnotami. Například chcete pomáhat lidem. Místo toho sedíte s kamarády v hospodě a nadáváte na to, jak ne-máte peníze, jídlo je drahé… stěžujete si na bankovní poplatky… a toto všechno formuje Vaši osobnost.

2. Lidé dělají práci, ke které mají minimální předpoklady. Plynule navážu na předchozí odstavec: většina lidí dovolí, aby je jejich okolí zformovalo. A to v jakémkoliv měřítku. Příklad: Můj dědeček se vyučil prodavačem. A miluje auta (dovolím si tvrdit, že auta jsou jeho život). 4 roky prodával v obchodě. Systém – vláda, komunisté (v podstatě na způsobu nebo názvu režimu až tak nezáleží) rozhodli, že většina pracujících půjde do strojní výroby. Dědeček se doučil na učilišti zámečníkem a šel do továrny obráběcích strojů. Pravdou zůstává, že částečně se jeho strojařské geny dostaly až ke mně. Za což jsem mu velmi vděčný. Tak jako láska k autům.
Systém – vláda nás bude vždycky nějakým způsobem formovat. Záleží jen na nás do jaké formy my jim dovolíme nás formovat.
Chci tímto říci, že lidé si sami potřebují všímat jaké informace, podněty a činnosti vyhledávají. Při jaké práci a činnostech ztrácí pojem o čase. To jsou ty činnosti, které je naplňují a chtějí je dělat často. Mnohdy se však systémem a okolím nechají zatlačit jinam. Představte si svou oblíbenou činnost nebo práci.

• Dovedete si představit, že ji i děláte i bez toho, aby Vám za ni lidé platili i přesto, že byste měli nárok na odměnu? 

A nebo…

• Dělali byste tuto práci i 1 miliardou korun na účtu (respektive s takovou částkou, která Vám zajistí pokrytí pravidelných i jednorázových plateb?

Doporučuji si tento odstavec přepsat na papír a nebo do wordu, popřemýšlet nad odpověďmi na tyto otázky a upřímně si na ně odpovědět.

1. Teď už upřímně. Baví Vás práce, kterou děláte? Naplňuje Vás a chcete v ní zůstat do konce svého života? Pronesli jste někdy v této současné práci: ,,tady teda rozhodně umřít nechci“. Nebo naopak jste už v práci (i v minulé) pronesli ,,za tuto firmu bych dýchal“? Možná se Vám to stalo při listování pracovními nabídkami, dni otevřených dveří, bannerem na internetu, jež Vás vtáhlo do víru energie, která z toho sršela. Možná máte minimální ,,kvalifikaci“ na pozici, kterou potřebují obsadit. Možná taková práce, kterou chcete dělat ani neexistuje. Opak je však pravdou.

To, že něco nevidíte, ještě neznamená, že to ne-existuje. Člověk dokáže zhmotnit cokoliv si lidská mysl v klidu dokáže představit.

A pokud často sníte o takové pozici v firmě, která ještě ne-existuje a přesto věříte, že může existovat a fungovat, vězte, že ti správní lidé ve správnou dobu Vám přijdou do cesty. Jediné, co k tomu potřebujete, je víra. Víra v tuto myšlenku. Thomasi Alva Edisonovi trvalo 9.000 ne-úspěšných pokusů než sestrojil žárovku, která svítila trvale.
Všechny myšlenky, které dáte na papír (a nebo na svůj blog), jsou pevným základem k jejich realizaci. Je potřeba o těchto myšlenkách mluvit s lidmi, ke kterým máte důvěru a u kterých cítíte, že s nimi o nich můžete mluvit. Mohou být součástí Vaší vysněné společnosti. V horším případě Vás nasměrují na jiného člověka. I za to díky.

Věřte a ve zlomovém okamžiku, který sami pocítíte, JEDNEJTE. JEDNEJTE A VĚŘTE.

Přeji Vám dostatek sil a víry v realizaci života Vašich snů.

Váš Tomáš Verner

Přiznejme si otevřeně, kdo dnes a denně řeší peníze? Řeší je každý. Peníze jsou v dnešní době tím, co lidi táhne. Jak peníze motivují lidi k výsledkům?

Peníze jsou také skvělým nástrojem moci a potřeby ovládat lidi. Dnes se podíváme na peníze z pozitivní stránky.
Napadlo Vás někdy začít se dívat na peníze více jen jako na nástroj směny? Než-li na finální produkt?

Proč lidé chtějí více peněz? Chtějí někomu dokázat… Komu a co? Upřímně a popravdě na tuto otázku mi v hlavě nastalo hrobové ticho a mé oči zalily slzy. Slzy potvrzení. Potvrzení, že výší peněz, které jsem nahromadil nebo nahromadím, se snažím ostatním něco dokázat.

Samotné peníze jsou k ničemu. Jsou to jen papírky s čísly.
Ano. Pravda. V dnešním světě peníze potřebujeme, abychom se uživili a přežili.
Na druhou stranu, pokud jste si vědomi svých kvalit, schopností a dovedností, můžete peněz potřebovat méně. Máte totiž možnost druhým nabídnout, co oni potřebují nebo chtějí. Výměnou za to, co chcete nebo potřebujete Vy 😉

Co si za peníze chcete koupit? Víte, co si za peníze chcete pořídit? Co si chcete pořídit je důležitější než vědět, jak je získáte. Zjistil jsem, že pokud ne-víme přesně, co si za tyto peníze chceme pořídit, rozkutálí se nám jako kuličky. Nebo je budeme do nekonečna hromadit ve strachu, abychom jich měli ještě více, že zapomeneme si je užít.

Je zvláštní, kolik lidí ne-má peníze a přitom přesně ví, za kolik kupují bůček nebo kolik stojí pivo v hospodě poblíž studentských kolejí. Přesně také ví, hlavně staří lidé, kolik doplácí za léky. (Za léky, které kompenzují mimo jiné i ten bůček nebo alkohol 😉 )

Uvědomil jsem si to, když jsem ve své rozepsané poště našel neodeslaný mail „Dluh. Dluh komu?“

Vím, co si chci pořídit a co zažít (a v malé verzi Vám to nastíním):
Chci se zúčastnit 22. – 28.6.2013 Spiritual Campu s Markem Dzirasou (ideálně vést 2 přednášky: jednu O inspiraci a jednu O zákonu přitažlivosti; výměnou za vstupenku na SC2013 nebo jinou nabízenou hodnotnou odměnu pro obě strany 😉 )
Absolvovat kurz Koučink jako umění žít pro získání kvalitního vedení lidí během koučování http://www.innerwinner.cz/vycvik-koucink-jako-umeni-zit/, získání certifikátu ICF.
Chci zlepšit svoje chápání a čtení pomocí kurzu rozečtise.cz.
Chci nová sluchátka Aerial7 Tank Eclipse.
Dopřeji si dárek a pojedu se projet ve Ferrari F430.
Chci nový SSD disk do notebooku (240 – 300 GB, SATA III / SATA II, 2,5″).

Co za to nabízím?
Svoje znalosti, dovednosti, talent a zkušenosti: vedení ke klidnému, naplněnému a bohatému životu. Pomoc při odstranění bloků, křivd a dalších tíživých kamínků a forem na Vaší duši.
A na rovinu říkám, že druhých 50 % z mé spolupráce je potřeba, abyste udělali sami.

Takto na peníze začínám pohlížet já. Pravda. Takovéto ,,plánování“, jak s penězi naložím je v rozporu s přirozeným proudem. Na druhou stranu si myslím a cítím, že proud je potřeba umět k sobě nasměrovat.

S láskou a přáním bohatství Váš Tomáš Verner

,,Všeho je hojnost. Rozdělováno je pouze podle poptávky.“ Pierre Franckh

Na rozdíl od ostatních jsou prostě jiní. Především v myšlení a jednání.
Pozitivně myslící lidé mají a cítí potřebu pravidelně opouštět svou zónu pohodlí.
Pokaždé, když cítí a vidí, že ustrnuli na místě. Jejich obchod se přestal hýbat, v lásce chybí vášeň…
Obyčejní lidé dají na většinové názory, že ,,to je normální“. Hlavně ve vztazích si zvykli, že ,,tak to chodí. Časem se Vám z toho stane stereotyp.“ Obyčejní lidé dají na většinové názory, které jsou jen bezduchým tlacháním. Někdy jsou jen známkou strachu. Hlavně strachu z přijetí ze strany obyčejných lidí. Proto obyčejní lidé tráví život v práci, která je vyčerpává, nebo je naplňuje jen minimálně. Zůstávají ve vztahu, ze kterého už dávno vyprchala láska a porozumění. Ve vztahu, který se už stal jen pojmem.
Ve všem v životě jsme ve vztahu. A každý vztah je potřeba udržovat. Věnovat mu svou energii. Nejlépe od všech zúčastněných stran.

Pozitivně, tedy jinak, myslící lidé dosahují jiných výsledků v životě. Avšak pozitivní myšlení není 100% zárukou samo o sobě. Je potřeba tímto způsobem i jednat.
Lidé často říkají, že ví, co mají dělat. Málokdy to však dělají.

Lidé toho ví tak moc, že tím vznikl nový typ obezity – Informační.

A proč to pozitivně myslící (jinak) myslící lidé mají v životě těžké?
Normální lidé se naučili stěžovat si a závidět jinak myslícím.
Jaký přínos pro Vás má, že mluvíte o někom jiném?
Dotyčnému dáváte svou energii.

Jaký přínos by pro Vás mělo mluvit o svých plánech? O tom, co chcete dělat, co děláte rádi a kým ve skutečnosti jste? A jaký přínos můžete mít pro tento Svět, pro společnost?

Lidé stále absorbují do sebe více a více informací a podnětů.
Málokdo si však uvědomuje, že i tyto informace jsou energií. Logicky, co jde dovnitř, půjde také ven.
Nyní nabízím otázku: pouštíte ze sebe ven ty informace, které mohou být ku prospěchu Vám i jiným lidem?

Když mluvíte o tom, co Vás trápí, co ,,se děje“ ve světě,
1) mluvíte o sobě samém,
2) dáváte těmto událostem a věcem svou energii.

Můžete navštěvovat tisíce seminářů, číst kupy knih, sledovat stovky pořadů.
Otázkou je, jaký typ pořadů, knih a seminářů sledujete, čtete a navštěvujete.  Jsou palivem pro Vaše myšlení. A tvůrcem Vaší reality. Reality, která ,,se děje kolem Vás“. To, čemu věříte, se zhmotňuje, děje se kolem Vás.

Čím více takových podmětů=informací získáváte, získáváte také palivo pro svoje tělo.
Události a ,,problémy“, situace, které Vás tíží, způsobují v těle ložiska tuků, záněty, ne-moci, úrazy a smrt.
Události radostné, příjemné a prospěšné nás utváří silné ve svalech. Budují v nás hbitost, pozornost, lehkost a klid.

Jak se tedy máte vyznat ve svém životě?
Pozorovali jste někdy k čemu v životě tíhnete?
Jaké činnosti děláte? A sledujete, jestli Vás tyto činnosti nabíjí nebo vyčerpávají?
Dělali byste tyto činnosti i bez nárokování si mzdy i přesto, že za to můžete dostat zaplaceno?
Posloucháte a sledujete, jaké pocity Vám dané činnosti a věci způsobují?

Poslední větu pokládám za základní vodítko toho, co danému jednomu člověku skutečně prospívá.

Číst si o tomto můžete dalších 1000 článků.
Co z toho budete mít, dokud zůstanete sedět? Je potřeba pracovat. A dát světu o svojí oblíbené činnosti vědět. Dnešním tahounem informací je internet. Je na čase ho využít. A zároveň je potřeba zjistit, jaký je Váš způsob vyjádření sebe. Skrze text, nahrávky, video, přednášky, prezentace 1:1.

Dělat jen to, co dělat máte. Třeba někomu říci, že jste rádi, že ho máte v životě. Poděkovat rodičům, že Vás přivedli na tento svět a že zvládnete se o sebe postarat.
Být vděčný za to, co se kolem Vás děje. Jsou to jen ukázky toho, co se Vám líbí a co chcete jinak.

Váš Tomáš Verner

Spánek a meditace vedou ke zpomalení života.
Přesněji řečeno vedou ke zpomalení rychlostí událostí a naopak spánek a meditace prohlubují samotný prožitek události.
Je to cesta skloubení kvantity a kvality.

Ve spánku i v meditaci nám naše podvědomí dává přesné odpovědi na to, co zrovna řešíme.

Ve spánku nám dává ty odpovědi ve formě snů.
Bohužel někteří lidé je neumí rozeznat a tak je označují za noční můry; blbosti, které se jim zase zdály; nebo se jim jednoduše nic nezdálo, respektive si to nepamatují.
I. pozor na to, co říkáte. Splní se Vám to 😉
II. nápravu, pokud chcete, sjednáte snadno – před spaním si řeknete: ,,dnešní sen si pamatuji“. Jednoduše to tak prohlásíte.
Mám z praxe vypozorované, že když se mi zdá sen a já začnu vnímat, jako by moje vědomí řeklo: ,,musím to nahrát; zaznamenat ten kus.“. A tak se také stane.
A vězte, že to podstatné si vždy zapamatujete. I když to v daný okamžik vůbec nedává smysl v souvislosti s tím, co zrovna řešíte.

S meditací je to podobné.
Meditaci navozujeme vědomě a uvědoměle. Za účelem zklidnění, posunutí prahu snášenlivosti, nalezení odpovědi z nitra, navázání komunikace-spojení se sebou samým nebo jen jsme zvědaví, co že se to při té meditaci děje.
A z vlastní zkušenosti Vám můžu říct, že meditovat se dá skutečně kdekoliv. Několik příkladů:
30 minut řízené meditace (se sluchátky) na schodech panelového domu večer,
60 minut řízené meditace ve vlaku do Prahy,
90 minut řízené meditace v noci,
60-30 minut řízené meditace kdykoliv během dne.
A je úplně jedno v jaké pozici. Nejlépe však v sedě.

Uvádím zde ,,řízenou meditaci“. I já sám sebe umím uvést do meditativního klidu/stavu. Bohužel mě však ruší zvuky okolí. Tato řízená meditace s nástrojem Holosync mi pomáhá jít ještě dál a ještě hlouběji. Dokáže Vám pomoci vytvořit kolem sebe neviditelný průhledný poklop (a můžete stále i dýchat :-D; teda dýchat je potřeba uvědoměle 😉 ) Poklop, který Vás pomůže izolovat od rušivého okolí a dovolí Vám sejít do svého nitra.

Bohatí lidé ve svých praktikách uvádějí i vizualizaci.
Osobně můžu říct, že během předchozích více jak dvou let se mi vizualizace podařila jednou, možná dvakrát.
Vizualizace po hodině s Holosyncem je úplně jiná káva.
Po této hodině máte pocit, že jste pořád sami režisérem i herci; že Vám do toho nikdo nekecá a průběh je přesně takový, jaký si přejete ho mít.

Zdá se Vám to zcestné? No ba.
Napište mi, prosím, jaké jste měli nebo možná ještě máte představy o práci se svým nitrem a co si představíte pod pojmem meditace.

Děkuji

Váš Tomáš Verner

PS: Ne vždy dostaneme odpověď, kterou my chceme slyšet. Spíš dostaneme odpověď, kterou si zasloužíme, potřebujeme, než kterou chceme.
Její význam pochopíme později.

Vždyť je všechno tak jednoduché.

Všechno, každý skutek a čin, každá lidská pohnutka vychází z mysli. Tedy z myšlení.

A jak myslíte, tak také jednáte. A přesně takoví lidé a věci Vám přicházejí do života.
Respektive přesně takové lidé a věci si do života Vy sami přitahujete. Ať nazývám věci pravými jmény 😉

Vy sami ovlivňujete to, jak se cítíte. A zároveň ovlivňujete to, jak se k Vám chová Vaše okolí.

Buďte a zůstaňte opatrní na všechno, co vypustíte z úst. A co se týká myšlenek, které Vám běhají hlavou, přestaňte jim vzdorovat. Jednoduše je přijměte. S láskou je přijměte. Jsou Vaší součástí. Ať už se charakterizují jako ,,špatné/stinné“ stránky nebo jako ,,dobré/silné“ stránky Vaší osoby. Všechno jsou to totiž nálepky společnosti. Nálepky, které dostáváme podle toho, jestli se to dotyčnému nebo dotyčným hodí do krámu nebo ne 😉

Připadá Vám to divné? Ano. Je to dost dobře možné, že tyto názory ,,slyšíte“, v tomto případě čtete, poprvé. Málokdo a málokde se o nich mluví. Ve škole je těžko najdete.
V televizi, novinách a v rádiích také moc místa nemají.
Protože se to nehodí do krámu lidem, kteří tuto zem ovládají. A vláda to rozhodně není.

A všechno záleží jen a jen na Vás. Vy žijete Váš vlastní život.

Hezký den, Tomáš Verner 🙂