tomasverner.cz

Tento titulek mi přišel na mysl, když jsem 17.12.2012 cestou na nádraží potkal a zastavil se na chvilku s kamarádkou.

Lidé často mluví a málo si uvědomují, že to, co říkají, utváří jejich život.

Zdá se Vám to jako blbost? Krabatíte čelo?
V pořádku. Čtěte dál ;-).

Na něco myslíte nebo něco řeknete a ono se to stane.
Zvláštní, že?
Nebo někdo něco říká Vám a Vy to skutečně uděláte. Dotyčný/á potom řekne: ,,Já jsem to myslel/a jenom ze srandy?“. Jenže to už naše mysl (podvědomí) nevnímá.
Tak proč to dotyčný/á řekl?
Doslova Vás naprogramoval/a.
,,Řekni, co říci chceš, a mysli to vážně!“, zaznělo ve filmu Dálnice 60
[youtube=http://www.youtube.com/watch?v=bsZRBeHHcyg]

,,Myšlenky utváří věci!“, je řečeno v filmu The Secret (Tajemství).
Přesně tak T. A. Edison vynalezl žárovku. Počalo to myšlenkou 😉
Ať už jen v mysli nebo vyřčenou nahlas. Nahlas vyřčená má ovšem větší váhu.

Dávejme si pozor na to, co říkáme.
A o kom mluvíme. Jakým směrem svá prohlášení vydáváme. ,,Každý soud o někom jiném, který vyneseme, je soudem o nás samotných.“, říká Mark Dzirasa.

Důležité je i to, před jakými lidmi o svých myšlenkách mluvíme.
Jedná-li se o naše vize či sny, ne každý nám rozumí.
Vnímejte člověka, jestli s Vámi rezonuje. A pokud ne, přijměte ho. Zaslouží si Vaši stejnou úctu. Stejně jako člověk, který koresponduje s Vašimi názory i činy.

Dejte člověku prostor, aby se před Vámi projevil/a. Někdy totiž stačí, abyste Vy odpověděli na jednu jeho/její otázku. Následkem je, že dotyčný/a Vás zavalí názory a příklady svých zážitku, které Vás i překvapí.

,,Nesuď, abys nebyl souzen.“, říkal Abraham Lincoln.
Nikdy nevíte, kdo před Vámi přesně stojí.

Váš Tomáš Verner

Každý den je nejlepší čas na osvětu. A k aktuálnímu dění přímých voleb do prezidentského úřadu to platí dvojnásob.

Hodně se setkávám s názorem, že je jedno koho tam zvolí; stejně si všichni budou hrabat na sebe apod.

Máte pravdu. Svůj vnitřní postoj reflektujete do jiných lidí. Vaše výroky o jiných lidech jsou výroky o Vás samotných. Co Vám vadí na jiných lidech, vadí Vám na sobě samých.

Lidé se nejdříve potřebují naučit být odpovědní sami za sebe. Za své sny, vize a cíle. A stát si za nimi. Dále se naučit rozeznat s kým o svých vizích promluvit. A zároveň se naučit, že pokud se nám vize někoho jiného nelíbí, nepomlouvat je. Stačí zvednout palec. Jako symbol respektu k druhému. A vyjádření, že mu držíme palce. A úsměv navíc dotyčného jistě potěší. A přitom jste ze sebe vydali jen dva pohyby.
Ani jste nemuseli nic říkat.

Výborné je vzdát se opozice nebo jakéhokoli komentování.

Opozice a komentování způsobí:
1. Vydáte energii na to, že druhému jeho plány zbouráte (za což Vám nebude moc vděčný),
2. Mozek, pokud má klid, je schopný informace vstřebat a ukládat si je. A přemýšlet nad nimi. I když v přítelově vizi nevidíte pro sebe (zatím) žádnou příležitost, v budoucnu Vám on nebo jeho vize může být inspirací či pomocí.

Hodně lidí si stěžuje, že jiní kradou. Tak právě tento člověk, možná nejvíce, krade. Krade energii druhým. Energii máme každý. A potřebujeme ji k tomu, abychom fungovali.

Když nám ji někdo vezme, respektive, když MY DOVOLÍME někomu nám vzít naši energii, potřebujeme si ji někde doplnit.
A v prvé řadě se potřebujeme naučit zabránit jiným lidem, aby nás o naši energii okrádali.
Například, když zaměstnavatel na Vás křičí, nakládá Vám další práci, nepochválí Vás… můžete mít tendenci si dobít baterky někde jinde. Půjdete rozvířit někam jinam diskuzi a budete se snažit mít pravdu. Aby se Vám energie vrátila. A budete o tom mluvit s co nejvíce lidmi. Stěžovat si na špatném písečku. Oprava: písečcích.
Dejte výpověď nebo požádejte o přeřazení na jinou práci.
Možností máme kolem sebe tolik, kolik si dovolíme. Jediná omezení vznikají v naší hlavě.

Energii Vám také může vzít setkání s jiným člověkem. Můžete cítit po schůzce nevolnost, pocit, že jste na sebe dobrovolně pustili vodopád ledové vody. Zesláblost nebo máte tendenci sáhnout po panáku alkoholu či se uklidnit cigaretou, abyste přišli na jiné myšlenky.

Co s tím? Tady je návod!

1. Naučte se říkat podvědomě ,,Děkuji, nechci!“ a příchozí negativní energii pošlete zpátky. Ať si ji nechá. Vám neposlouží.

2. Naučte se vědomě říkat NE. Že neumíte říkat ne? Možná ho denně nevědomě říkáte sami sobě. ,,Chtěl bych vidět, zažít, setkat se s…“ a jedinou odpověď, kterou si na to dáte je NE! Cítíte se sobečtí k druhým? Nebo jste sobečtí sami k sobě?

Asi nejtěžší je, pokud máte snahu sáhnout po ,,uklidňujících“ prostředcích typu alkohol, cigarety nebo i akční/závodní počítačové hry. V době, kdy jste sami. Sami se sebou.
Najednou totiž nemáte nikoho, na koho zdroj svých myšlenek hodit. Jsou to myšlenky, které se Vám vkrádají do podvědomí.

Tichoučký hlásek, který Vám možná našeptává: ,,Rozveď se. Uleví se Ti. Můžeš začít znovu.“ ,,Prodej podíl ve firmě. Budeš víc s rodinou. Potřebuješ si s ní popovídat.“ ,,Začni se starat o zahrádku. Baví Tě to. Jsi tam šťastná/ý.“

Lidé kradou. A kradou energii druhým. Protože neznají jiný způsob, jak upozornit na sebe. A upozornit na systém, který je svazující. Svazující a bez odpovědnosti.

Hodně lidí je jen ovcemi. A největší vliv v našem státě mají média . Média plní objednávku: ,,Ukažte mi někoho, kdo se má ještě hůř než já, ať se necítím tak blbě!“.

Co udělat, jaký krok, aby lidé, občané České republiky, byl tím vykonavatelem moci. Namísto ovcí ve stádu. Ovcí ve stádu, které si jen stěžuje?

Je potřeba, aby každý z nás převzal zodpovědnost za svoje činy, přestal obviňovat jiné a šel si za svou vizí, sny a uznával sám sebe. Toto vidím jako hromadný krok k tomu, že špička pomyslné pyramidy bude zastoupena lidmi, kteří ctí respekt k těm, kteří je tam dosadili. A kteří mají právo je sesadit. Respektive mají tolik pokory, aby odešli sami.

Proto přemýšlejte nad svými myšlenkami. Dříve než se Vaše myšlenky promění ve slovo a v čin.

,,Řekni, co říci chceš. A mysli to vážně!“ znělo ve filmu Dálnice 60
[youtube=http://www.youtube.com/watch?v=bsZRBeHHcyg]

Přeji Vám hodně štěstí a dostatek energie k objevení Vašich energetických ,,černých děr“.

PS: Takže ne oni. Vy sami.

Váš Tomáš Verner

Život je o překážkách a starostech.
Dostáváme příležitosti a sami si je i vytváříme. Součástí každé příležitosti jsou i úskalí, která je provází. Pokud však máme pevnou víru v dosažení výsledku, stávají se tyto ,,překážky“ zkouškami. Můžete si u nich říct: ,,Ten nahoře mě zkouší.“. Zkouší, jestli jste svého cíle hodni.
Vždy záleží v jakém poměru jste Vy k Vaší situaci.

Zahradník bez předchozích znalostí si hůře poradí s opravou automobilu.
Naproti tomu je tato situace pro automechanika denním chlebem i radostí.
Proto je výhodné umět hledat v sobě odpovědi na otázky: ,,Kdo mi s touto záležitostí může pomoci?“. První odpověď je ta správná. Přijměte ji bez jakéhokoliv hodnocení. Přijměte ji tak jak je. A jednejte. I kdyby dotyčný Vám přímo pomoci nemohl, může Vás dále nasměrovat. Pomůže Vám posunout se.

Proto je život také o příležitostech, lásce i radosti.
Radost zažíváme v okamžiku, kdy se nám daří dosáhnout výborného a nebo uspokojivého výsledku. Nejlépe přesně toho, který jsme si vytyčili.
Na druhou stranu naučme se být vděčni i za výsledky, které jsou o něco nižší hodnoty.
Například, když chcete mít do konce měsíce na účtu 150.000 kč a realizací nápadu se Vám podaří uzavřít obchod na 100.000 kč. Jak zareagujete?
Já s vděčností poděkuji.
Vděčnost je klíč k otevření brány bohatství v životě.

A pokud dělám to, co mě baví a naplňuje, dělám tuto činnost s láskou a radostí. A vděčností, že mi tato příležitost vstoupila do mého života.
Někdy takové činnosti děláme automaticky. Nevědomky. S lehkostí a úsměvem.

Zamyslete se, jakou cílenou činnost děláte nejraději.
Představte si, že máte na účtu 10 miliard českých korun. Děláte i nadále tuto činnost nebo práci? Jakou práci či činnost děláte?

Odpovězte si na tuto otázku. Odpověď na tuto otázku máte v sobě. Tato odpověď je směrovka, kterým směrem se přesně máte ubírat.
Další nápověda či směrovky k Vám přijdou v pravou chvíli.

Přeji Vám hodně štěstí a klidnou mysl.

Váš Tomáš Verner

Pokud Vám Vaše pocity a podvědomí říkají: ,,Nechoď tam!“ nebo máte divný pocit, rozechvělé srdce, svíravý pocit v žaludku, zvracíte, máte průjem nebo naopak zácpu.

Naslouchejte těmto svým pocitům.
Je to nejlepší cesta k sebe-úctě a zachování si zdraví. A Vaše vlastní tělo Vám za to zůstane nesmírně vděčné.

A pokud se jedná o již probíhající rozhovor či setkání. Můžete zvednout ruku během rozhovoru, říci že Vám není dobře a že schůzku ukončujete. Platí to i pro práci, která Vás nenaplňuje. Cítíte to totiž srdcem. A to je důvod proč lidé nechápou jiné lidi.
A pokud nepříjemné pocity pociťujete často při setkávání s určitým typem lidí, zamyslete se nad tím, jestli Vám stojí za to se s nimi setkávat.
Přestaňte se s nimi setkávat. Napište jim s láskou dopis, v kterém jim vše vysvětlíte. Tento dopis nemusíte odesílat. Můžete a nemusíte. Můžete ho spálit. Vyhodit do kontejneru. Můžete ho venku s láskou roztrhat a hodit do koše.
Uleví se Vám. Na úplný závěr dopisu doporučuji napsat: ,,Odpouštím Ti / Vám. S láskou spaluji a propouštím.“. Tím dáte i svému vědomí najevo, že jste tuto situaci opustili s láskou a zároveň jste dotyčnému nebo dotyčným odpustili.

Je v pořádku vnímat a poslouchat svoje pocity. I sebemenší náznaky či znamení.
Dovolte své intuici Vás navigovat ve Vašem životě. Je to zařízení, software a spolehlivý navigátor ve Vašem životě. A nestojí skoro nic. Jen trochu jejího vnímání.
Je škoda naslouchat svému srdci až v okamžiku infarktu myokardu (srdeční mrtvice).

Mozek, naše ego je lehce manipulovatelné. Lidé se učí pomocí mozku. A záleží, co se učí a od koho. Srdce je orgán, který funguje na vyšších vibracích než mozek. Srdce cítí. A cit je nenaučitelný. Logika se dá naučit. Vnímání nikoli.

Přeji Vám hodně příjemných okamžiků v Vašem životě.

Váš Tomáš Verner

Toť otázka. Přemýšleli jste někdy, jaký žijete život? A jestli je to ten pravý život, který chcete žít?

Máte kolem sebe napovídače, jak máte žít? Možná Vám napovídají z vlastní zkušenosti. Byli tak vychováváni. A pokud Vy sami cítíte, že jejich vize pro Vás není tak úplné košer… proč byste je měli následovat? Odpusťte jim, že jsou takoví. Odpusťte jim, že si nedovolili následovat svoji intuici. Svoje srdce. Svoje vize, sny a cíle. Své vlastní vedení. Poděkujte jim a řekněte jim sbohem.

Máte právo žít svůj vlastní život. A počítejte s tím, že Vaše rozhodnutí a skutečné reálné kroky budou bolet. Možná Vás. Možná někoho ve Vašem okolí.
To je daň za svobodu.

V životě můžete být ovládáni strachem, průměrností a závistí. Potřebou přesvědčovat a nátlakem.
Také můžete žít život svobodný. Naplněný vděčností a pokorou. Vděčností za každý okamžik, který prožijete. Za každou příležitost a setkání, které dostanete a uskutečníte. Život svobodný a bohatý. Život ovládaný láskou, klidem, vyrovnaností a bohatstvím.

Svobodný a vyrovnaný život znamená protřít si oči, vyčistit uši a přestat kritizovat, hodnotit a očekávat očekávání. Naučte se stát si za svými názory. Jen Vy sami totiž znáte ten pocit, který Vám dal potvrzení, že konáte správně.
I když to někoho bude bolet.

A dokud bude Váš pocit štěstí záviset na jiných lidech nebo věcech, nejste ještě šťastni sami se sebou. Aby člověk mohl být šťastný s druhými, potřebuje se nejdřív naučit být šťastný sám se sebou.
A být šťastný sám se sebou znamená přijímat se přesně takový, jaký jste. I takový jaký jste, máte význam na tomto světě. Pro lidi které potkáváte. Bez ohledu v jaké společnosti pracujete či jste nezaměstnaní. Bez ohledu na Vaše finance. Bez ohledu na to, s jakou skupinou lidí se stýkáte. Každý člověk má právo být šťastný. A pokud ještě není, záleží jen na něm samotném, kdy si řekne o ten bod zlomu a začne hledat a jít po své cestě.

,,Jdi za tím, co Tě přitahuje, vzrušuje nebo inspiruje. Jdi za tím, co se nějak dotýká Tvého srdce…“ Akademie úspěchu & Dreamlife

Věřte svému srdci.

Krásný a láskyplný den Vám přeje Váš Tomáš Verner

V období zimy 2011 jsem vedl telefonickou konzultaci s svým sponzorem o tom, proč málo vydělávám v Herbalife.

Zeptala se mě: ,,Říkáš si o peníze za konzultace?“ ,,Ne.“ ,,Proč si o ně neříkáš?“

Odpovědí bylo: ,,Chybí mi sebe-jistota.“

Pořád jsem se srovnával s někým jiným. Kdo má kolik klientů, objednávek apod. A také jsem se ,,bál“, abych klientovi řekl všechno přesně tak, jak je ve skriptech. Nebo jak nám řekli na semináři.

Jsem vděčný za školení, skripta i vzájemnou spolu-informovanost, jaká v Herbalife funguje. Aspoň v naší skupině 🙂

S odstupem času cítím, že je potřeba dodat, že z 80% je důležité být a zůstat sám sebou.

Zůstat si být vědom sám sebe.

Lidé se stydí nebo se bojí říci o peníze protože:

1. Bojí se, jestli jsou dostatečně připraveni => Uvědomte si, že nejste ve škole.  Reagujte na to, jak se Váš partner chová, tváří, co říká a co dělá.
2. Mají pocit, že si peníze nezaslouží. Např. že vykonali pouze malou službu. I pekař si řekne o 2,50 za jeden rohlík ;-).
3. Samaritánské typy lidí si málokdy říkají o odměnu. Hlavně z toho důvodu, že se cítí naplněni a šťastni, když mohou někoho zachraňovat. Nebo jinak pomáhat. => O to víc si zaslouží samaritán peníze. Už jen z toho důvodu, že opakováním, tedy praxí se mistrem stávám.
   A pokud v zachraňování lidí umím chodit, věnoval jsem dotyčnému svůj čas, zkušenosti a energii, mám nárok  a právo na odměnu 😉

Moje rada zní:
Přestaňte se porovnávat. S kýmkoli jiným a začněte sami sebe přijímat takové, jací ve skutečnosti jste.
Bezpodmínečně!
A to co umíte, dělejte co nejčastěji.
Mějte oči a mysl otevřené, uši nastražené a zůstaňte připraveni nabídnout svoje dovednosti a schopnosti za peněžitou odměnu. I naturální nebo výměnnou odměnu 😉

PS: A dovolte si přijímat dárky, nabídky i peníze a to bezpodmínečně.
Dárek, nabídku i peníze je totiž běžné přijmout. Aniž Váš partner od Vás očekává proti-službu. Dává Vám, protože chce 😉
Na druhou stranu je v pořádku říci si o odměnu. Partnerovi tím říkáte, že si vážíte své energie a dovedností.

PS2: A když Vy pošlete zlomek dál, radost a energie se násobí.
[youtube=http://www.youtube.com/watch?v=nwAYpLVyeFU]

Krásný den. Váš Tomáš Verner

Je nejjistější zaklínadlo, jak zůstat do smrti chudý. Pokud se budete i nadále řídit pravidlem: ,,přestaň myslet jenom na sebe.“ Je v tom jistá dávka pokory. Pokory k sobě samému. Jak můžete někomu pomoci v okamžiku, kdy sami nejste úplně zdrávi. Úplně v pohodě. Nejdříve se potřebujete postarat sám/sama o sebe. Teprve až máte Vy sami dostatek sil a zkušeností můžete pomáhat druhým.

Světu nejvíce prospějete, když jim půjdete inspirací, jak vést bohatý život. Bohatství je více než jen peníze. Peníze jsou myšlenka. Peníze jsou energie. Energie i myšlenky tečou, plynou, hromadí se, odtékají a množí se.

Definice bohatství: ,,Bohatství je to, co Vám zůstane v okamžiku, kdy o všechno přijdete a dokážete to znovu použít k dalšímu získání nového fyzického bohatství.“

V nadpise ,,Myslete nejdříve na druhé“ je jistý paradox, ironie. Povede Vás k chudobě, pokud tuto myšlenku použijete, abyste nevyčuhovali z řady. Byli pouze průměrní. Představte si Jaromíra Jágra jako průměrného hokejistu. A představte si Alberta Einsteina jako průměrného studenta. A představte si sami sebe, jak jediný nápad Vám do života pomůže přitáhnout tisíce, desetitisíce korun navíc. Možná i sta-tisíce nebo i miliony. Jak si myslíte, že vznikly první automobily, počítače a vůbec všechno, co máme kolem sebe? Z myšlenky.

Jen je důležité umět být připravený na peníze. Pokud je životní výzva vyjít s penězi od výplaty k výplatě, najděte si člověka, který Vám Vaše peníze bude spravovat. Oproti spravedlivé odměně, za jeho práci, úsilí. Zajisté je to člověk, který jde sám příkladem a máte v něj plnou důvěru. Co se týká peněz. A možná i najdete člověka, který takovou ,,práci“ bude dělat zadarmo. Takový člověk je ten, který našel a má svoje životní poslání ,,starat se někomu o peníze“. Takového člověka je potřeba naučit si vážit svého umění. Naučit ho, umět si říci o peníze. Protože si je bezpodmínečně za svou skvěle odvedenou práci zaslouží.

Pokud i Vy toužíte najít své životní poslání, kontaktujte mě. Jmenuji se Tomáš Verner. Jsem inspirátorem, koučem a mentorem osobního a profesního růstu. Mým životním posláním je najít v lidech jejich potřeby a tužby, schopnosti a jistoty a naučit je jich využít. Za svůj čas, práci, energii a schopnosti přijímám 450kč za 60 minut s Vámi.

Váš Tomáš Verner